Už v roce 1904 bylo nutné zbudovat krytý útulek pro výletníky a turisty. Skrovným nákladem byla proto postavena dřevěná, šindelem krytá „veranda". Bohužel, při jedné z jarních bouří roku 1907 odnesla větrná smršť verandu hluboko do údolí a rozmetala po svazích Zámeckého vrchu.

Nepříjemný nápor osudu vzbudil v členech odboru touhu po odvetě. Ostravský architekt, pan Josef Pokorný ochotně a nezištně vypracoval během tří měsíců plány pro novou krytou dřevěnou turistickou útulnu. Během dalších tří měsíců pod dozorem pana architekta a za přispění tehdy stávkujících dělníků kopřivnické vagonky turisté útulnu postavili za celkový obnos tisíc zlatých.

Odbor turistů pokřtil novou útulnu na zastavení "U Mědínků", protože pan Dačický z Heslova se tam nejraději zdržoval.

Proto také štramberská útulna nese jméno zastávky Dačického.

Řady turistů rostly, útulna „U Mědínků", ošlehána větry a bouřemi, nemohla ve stavu, v jakém se nalézala, vyhovovat turistickému přílivu. Proto bylo na Valné hromadě v r. 1924 rozhodnuto během zimy útulnu přestavět, rozšířit a stylově vybavit. Na jejím místě tak v roce 1925 vznikla Jaroňkova útulna. Stavbu s lidovými prvky navrhl malíř Bohumír Jaroňek.

Zdroj: Aleš Durčák a Josef Adamec